Dne 15.6. jsme se sešli na závodě v Žamberku, který má několik svých specialitek. Jako jediný z naší ligy se neodehrává v našem kraji, závod jako takový probíhá v neděli, a navíc je to jediné klání, kde všichni závodníci startují ve sportovní obuvi.
Pro ten letošní ročník bych přidal další nej – jednalo se zatím o závod probíhající v nejteplejším počasí této sezóny. Tyto vysoké teploty se daly ale vcelku dobře zvládnout díky dobře umístěnému zázemí a spoustě
stromů, které lemovaly okolí závodní trati. Ta samotná již byla postavena tak, jak jsme zvyklí. Lehký start v podobě roztažení dvou hadicových vedení po prašném povrchu z mírného kopce závodníka namotivuje. Člověk si připadá tak silný, že prosviští k druhé překážce jako vítr. Ani tady nenastane velké zdržení - místní specialita - proskakování pneumatikami lze překonat velmi rychle, pokud víte jak na to. Stále plni sil přebíháte ke kapličce. Vaším úkolem je oběhnout ji se dvěma barely v rukou. Zde už lehce přituhuje, ale pořád dobré. Dostáváme se k dalšímu úkolu. Po barelech následuje tahání pneumatiky na laně. Není to složité, postavíte se mezi dvě čáry, které nesmíte překročit a snažíte se co nejrychleji vytáhnout pneumatiku do mírného kopce. Tato překážka v průběhu dne gradovala tak, jak postupně ubývala tráva. Ale ušetřená síla pomohla překonat i tuto pasáž s nadhledem.
Následoval slalom mezi kužely. Jejich rozmístění vykazuje inspiraci disciplínou FCC a lze provést ve slušném tempu. Jak je závodník rozeběhnutý, pokračuje velmi svižně k balení hadic. Tady záleží hodně na tom, jak máte dobrou techniku balení, od toho se odvíjí nejen rychlost, s jakou tuto část trati překonáte, ale také to, jak moc Vás budou bolet zadní stehna až budete odbíhat. A věřte, že na nohách bude velmi záležet, jak si poradíte s další překážkou, kterou je bariéra. Pro pány dvoumetrová, dámy a dorost mají 1,5 metru vysokou, překonává se tudíž s dýchacím přístrojem na zádech.
Nyní již jde do tuhého. Vybíháte na kopec, kde na Vás čeká hammerbox. Chcete už mít závod za sebou, a tak bušíte v co nejrychlejším tempu. Pod kopcem na Vás čeká pekelná závěrečná trojkombinace. Nejprve figurína. Netáhnete ji celých 60 metrů, ale tělo už cítí tíhu předcházející zátěže. Přesto nepolevujete a makáte co to jde. Odkládáte figurínu a před Vámi se na zemi zjevuje pneumatika. Skoro přes ni nevidíte, přesto ji máte otočit dvakrát tam a dvakrát nazpět. Začíná to relativně dobře. Aby ne, první dvě otočky jsou z kopce. Za to ty druhé dvě, když vracíte pneu zpět na kopec – to už vypětí sil dosahuje svého vrcholu. Konečně je za Vámi poslední otočka a Vy, nyní již totálně vyšťavení, musíte předvést výběh na vrchol rozhledny. To už je velký boj s hlavou o to, kdo bude tělu diktovat co má dělat. Nakonec vítězíte - nad hlavou, nad tratí, někdo i nad soupeři.
Tato trať je velmi oblíbená, a tak dorazilo velké množství závodníků - 67 startujících. Musím smeknout před organizátory za velmi hladký průběh závodu bez zdržování, kdy vše běželo jako na drátkách a nenastávaly žádné zbytečné prodlevy.
Druhou pochvalu bych rád směřoval na zázemí. Jak jsem nastínil již v úvodu, areál nabízí stín, travnaté plochy, prostor pro rozběhání, zkrátka se jedná o ideální lokalitu pro závod tohoto typu. Organizátoři k tomu navíc přidali dost míst k sezení a další zvětšení zastíněné plochy v podobě slunečníků a velkého stanu. Občerstvení nabízelo jak dostatek nápojů, tak pěkný výběr jídla od výborných placek, přes langoše až po kuřecí steak na bylinkách, který neměl chybu.
Na závěr mi dovolte poděkovat také závodníkům a divákům za skvělé výkony a fandění podél trati, i sponzorům za věcné dary, které potěšily pět nejlepších z každé kategorie.
Další naše setkání proběhne v Žernově na Žernovském bejku již 28.6. tak určitě dorazte poměřit síly na tamní rychlé trati.